Warning: include(language/lang-.php): failed to open stream: No such file or directory in D:\Inetpub\webs\17305468_web\www\mainfile_new.php on line 53 Warning: include(): Failed opening 'language/lang-.php' for inclusion (include_path='.') in D:\Inetpub\webs\17305468_web\www\mainfile_new.php on line 53 Warning: include_once(modules/Breeders_diary/language/lang-.php): failed to open stream: No such file or directory in D:\Inetpub\webs\17305468_web\www\mainfile_new.php on line 69 Warning: include_once(): Failed opening 'modules/Breeders_diary/language/lang-.php' for inclusion (include_path='.') in D:\Inetpub\webs\17305468_web\www\mainfile_new.php on line 69
_TUESDAY, 25. _SEPTEMBER 2018
_POROD


Čerstvě narozené štěňátko zbavené plodových obalů a hlenu osušíme a ihned přiložíme k matce aby se mohlo co nejdříve přisát. Nutnost tělesného kontaktu matky a štěňat bezprostředně po porodu je důležitá ze dvou důvodů: 1. Prvních 24 hodin po porodu se u matky tvoří zvláštní druh mléka nazývané kolostrum nebo mlezivo, které obsahuje vysoké množství protilátek chránících štěňátka během prvních dnů života. 2. Pach štěňat a jejich sání spouští u feny produkci hormonů nezbytných k rozvoji instinktivního mateřského chování a také k produkci mléka. Čím delší je odloučení matky od štěňat, tím slabší jsou její následné mateřské pudy, přičemž kritické období může být už 2 hodiny. U fen s početnějším vrhem (3 a více) se nevytváří individuální vztah k jednotlivým štěňatům, ale k celému vrhu. To je důvod, proč můžeme feně odebrat nebo přidat štěně aniž by si toho všimla.
Štěně přichází na svět slepé, hluché a bez zubů. Ani jeho nervová soustava není ještě zcela vyvinutá, ale má velmi silně vyvinutý instinkt přežít. Zdravé životaschopné štěně se kývavými pohyby hlavičky ze strany na stranu a nemotorným, ale rozhodným plazením vpřed snaží najít jediný cíl – teplo mateřského těla a bradavku. Jakmile ji najde, ihned se několika šikovnými pohyby přisaje a předními tlapkami začne masírovat mléčnou žlázu – tzv. mléčný krok.
Je důležité aby si chovatel všímal rozdílů v chování štěňat už během těchto prvních minut života, protože mohou hodně napovědět o jejich budoucím zdraví a povaze. Tato životní energie (biotonus) je totiž výsledkem šťastné či méně šťastné kombinace dědičných vloh rodičů a už v prvních minutách života štěně jasně ukáže „co v něm je“. Štěně, které se není schopné se přisát a samo sát mléko (nemá sací reflex) je většinou dědičně poškozené. Štěně si během prvního úspěšného sání vryje do paměti pachový obraz mateřské bradavky a tento pach pak následně vyhledává. Z tohoto důvodu není vhodné používat na omytí mléčné lišty a bradavek roztoky mýdel nebo oleje, vhodnější je např. borová voda.

Po porodu potřebuje matka se štěňátky odpočinek. Štěňata střídavě sají a spí a matka je olizováním bříška, genitálií a análního otvoru povzbuzuje k vyprazdňování. První stolice štěňat se nazývá smolka a obvykle se dostaví během prvních pár hodin po narození. Smolka má tmavohnědou barvu a je velmi lepkavá, proto je vhodné pomoct feně ji co nejrychleji očistit. Pokud zaschne na konečníku nebo v srsti štěňat, je velmi obtížné ji odstranit. Nikdy se ale nepokoušejte smolku tahat ven násilím, štěně ji musí vypudit samo. Následná stolice je již „mléčná“ a dostaví až po několika dalších hodinách.
V případě, že je z nějakého důvodu nutné přistoupit k umělému odchovu (pomocí láhve s gumovým dudlíkem), je důležité vědět, že počet sacích pohybů potřebných k nasycení štěněte je vrozený a předem daný. V praxi to znamená, že pokud se štěně kvůli zbytečně velkému otvoru v dudlíku nasytí příliš rychle a nevykoná dostatečné množství sacích pohybů, bude stále nespokojené a bude mít potřebu sát, např. náš prst. Naopak, pokud z důvodu malého otvoru v dudlíku štěně vyčerpá daný počet sacích pohybů, zůstane hladové a bude špatně prospívat.

Co je důležité udělat hned první den po porodu:

Každé štěně označit (barevnou šňůrkou), zvážit, zapsat si porodní hmotnost a biotonus, očistit smolku a dohlédnout na to aby se dostatečně napilo mleziva.
Pečlivě zkontrolovat případný výskyt DS a prohlédnout ridge, protože případné chyby a nepravidelnosti jsou nejlépe vidět těsně po narození a následující den. Později, v období od cca třetího dne do pátého týdne mají štěňata hustou a jemnou „štěněcí srst“, která dokáže případné chyby zakrýt a i zkušený chovatel je snadno přehlédne!
Místo, kde je matka se štěňaty je potřeba udržovat v suchu, bez průvanu a při teplotě 22-24°C. Vyšší teploty mají význam jen tehdy, když fena z nějakého důvodu nemůže štěňata zahřívat svým tělem, případně u štěňat s nízkou porodní hmotností, po císařském řezu a pod.
Podat feně kalcium jako prevenci před odvápněním (poporodní eklampsie) a následně ho přidávat do krmné dávky v rozumných doporučených dávkách během celého období kojení.
Nabídnout feně kvalitní lehce stravitelné jídlo a dostatek tekutin
Dbát na pravidelné venčení feny a to i proti její vůli. Plodové obaly a větší množství sežraných placent působí projímavě a mohou být příčinou střevních potíží feny.




Spracovala: Monika Tusanova TUSANI © 10/2008, všetky práva vyhradené. Autor programu: Richard Tušan © 7/2007
Preklad: Martina Juzova, 2015