Chovatelé rhodeských ridgebacků se dlouho domnívali, že ridge je jednoduše
dominatní zvláštnost. Mutaci, která ridge způsobuje, objevilo nedávno konsorcium
výzkumníků ze Švédské univerzity zemědělských věd (Nicolette Salmon Hillbertz,
Goran Andersson a další), Uppsalské univerzity (Leif Anderson a další) a z
Broudského institutu (Kerstin Lindbland-Toh a další).
Vědci zjistili, že ridge je výsledek zdvojení v oblasti genetické informace,
která obsahuje geny pro fibroblastový růstový faktor (FGF), jenž má rozhodující
roli v jeho rozvoji. Mutace pro ridge je defekt v planárním buněčném polaritním
systému, který je potřebný pro normální orientaci vlasových folikulů a pro
uzávěr nervové trubice.
Studie také ukazují, že pokud má ridgeback dvě kopie pro dominantní ridgovou
mutaci, vede to k většímu riziku rozvinutí vrozených zdravotních defektů – jako
je dermoid sinus, než je tomu ridgebacka s jednou kopií.
Tolik z vědecké stránky věci. Ráda bych zde podala i vlastní obraz z praxe,
který je již více než 10-ti letý. Mohu potvrdit, že v počátku chovu RR v České
republice byl výskyt DS velmi malý, dá se říci výjimečný. Jezdívala jsem do
Rakouska podívat se a prosahat si taková štěňata, chtěla jsem umět tuto vadu
najít. Časem, prochovaností zdejší populace přibylo jedinců s homozygotním
založením pro ridge a jejich vzájemným křížením se zvyšoval i výskyt DS. Dnes
nacházím v naší populaci DS obou existujících variant – s vývodem i bez vývodu
na povrch kůže. DS s vývodem na kůži je pochopitelně varianta lepší. Mám za
sebou ale i dvě uzavřené varianty. Tento typ je velmi těžké po narození najít.
Nemá vývod na kůži – končí cca 0,5 cm pod povrchem i níže. Pokud ho objevím (má
úspěšnost je 50 %) stojím s chovatelem před problémem co dál. Nemám žádný důkaz,
jen pocit. Na základě pocitu nelze rozhodovat o životě a smrti právě narozeného
drobečka. Takže štěně necháte žít a na 6. – 7. týdnu jste tam, kde jste byli
před tím. Nikdo si neví rady – chovatel, poradci, veterinář. Zbývá poslední
varianta - operace. Otevření a zrevidování podezřelého místa. Pravdou je, že v
případě omylu, způsobujete štěněni bolest a jistě i duševní trauma. Bohužel u
dvou štěňat, která jsem kontrolovala byla výsledkem – euthanazie.V obou
případech se jednalo o uzavřené DS vedoucí do páteře. Utrácet takové štěně je
hrozné a člověk se může utěšovat jen tím, že nepřehazuje horký brambor novým
majitelům. Přemýšlím o všech štěňatech, která prošla mou kontrolou, a doufám, že
jsem nic nepřehlédla. Já ale i chovatelé, kteří něčím takovým prošli, mají velký
respekt k tak závažnému defektu. Bohužel mnoho lidí je absolutně nad věcí.
Slyšela jsem již i výroky typu „a to by nebylo vidět?“. Podotýkám, že nemluvím o
chovech bez průkazu původu. Kdo se asi DS zabývá tam?
Dnes stojíme u faktu, že bychom se měli zamyslet nad naším chovem a přehodnotit
své myšlení. Ano, používáme kyselinu listovou a jsme tím schopni částečně krýt
tyto vady, nicméně předejít jim můžeme jedině správným výběrem rodičů. Měli by
být pryč doby, kdy se na psy, kteří dali potomstvo bez ridge, hledělo jako na
špatné.
Touha chovatelů po standardních štěňátkách s ridgem vedla k používání stále
stejných psů, k liniovým plemenitbám a pochopitelně ke psům se zdvojenou kopií
ridgové mutace. Prochovávání homozygotních zvířat vedlo, a nyní je to i vědecky
potvrzeno, k velkému výskytu DS v naší populaci. Setkala jsem se i s vrhem, kde
bylo utraceno 8 štěňat s touto vadou. Mnoho štěňat je prodáno bez nálezu DS a s
problémem se potýkají noví majitelé.
Měli bychom se naučit dívat se na vrhy s bezridgovým potomstvem jako na
potomstvo zdravější. Neměli bychom prochovávat homozygoty (zvyšuje se výskyt DS)
ani heterozygoty (zvyšujeme počet štěňat bez ridge), ale spojovat obě skupiny.
Měli bychom u chovu prostě přemýšlet a neopakovat dokola stále stejné chyby!
Jsem přesvědčena, že ridgeback bez ridge prostě k chovu patří!
Štusáková Šárka 2007
ANUNNAKI kennel
